Hned jsem se na vše rozpomenul, vše pochopil. Avšak nemohl jsem nic říci, neboť jsem sotva rty pohyboval a brzo jsem upadl v neklidný, těžký spánek, plný zmatených snů a blouznění.
Nablízku byl budhistický klášter Šarkhe, kde mi vrátil lama (lékař) rychle síly, dav mi extraktu zázračného „dženšengu“, čínskotibetského „léku zdraví, mladosti a života“.
Dženšeng je tajemný kořen léčivé rostliny „Panax Ginzeng“, který vyvažují budhističtí lékaři zlatem, neboť má zázračnou moc uzdravovati a vraceti mládí.
Byv štědře obdařen za léčení, pocítil lama ke mně sympatii a poodstoupiv se mnou, aby nás ostatní neposlouchali, projevil pochybnost, podaří-li se nám projít Tibetem; avšak nechtěl mi vyzraditi, na čem spočívaly jeho pochybnosti.
Vyrozuměl jsem, že ví něco důležitého, ale zarazil se a mlčel.
Když jsem se probral ze mdlob, obklopoval nás už tajemný Tibet, „země zemí“, svými nebetyčnými štíty, močálovitou rovinou Cajdam a kotlinou Koko-Nor, s nejrozmanitějšími krajinnými obrazy.
Dost široká cesta se stopami kol, okutých železnými svorami, nás vedla přes hory; pátého dne jsme vešli do kotliny, v jejímž středu ležel Koko-Nor. Nazývají-li cestovatelé Finsko „zemí tisíce jezer“, měla by se nazývat severní část kraje kokonorskěho „zemí milionu jezer“. Prošli jsme na západ od Koko-Noru mezi Dulan-Kittem a jezerem, probírajíce se mezi bahnisky, močály, jezery a hlubokými i bažinatými říčkami. Voda tam nezamrzala; teprve na vrcholech horských přechodů jsme cítili působení mrazivých a silných větrů severních.
