vypravoval pisateli toho, že se za jeho pacholetských let stará zápisní kniha v domě chovala, která se však při ohni r. 1821 i s mnohými starými smlouvami ztratila.
2) Hostinec u černého orla č. 17. Budiž mně dovoleno, také o domě na velkém rynku, kterýž mne hostil, uznalou zmínku učiniti. Vnitř i zevnitř jest sice obnoven, ale neobyčejně široká průjezdní síň ukazuje široce rozepnuté křížové klenutí s gotickými žebry. I v pokojích prvního patra viděti klenbu gotickou, ač nesouměrně rozdělenou.
Přízemní pokoje a síně mají ale v stropě těžké trámy s povalem, na němž druhdy pestré květiny malovány byly, jež přemaloval. Nad ohništěm vznáší se ještě starodávní široký dymní plášť, a v průjezdu vedle vrat spatřuje se okénko vrátného, vypuklým lupením vůkol ozdobené, a hmotnou železnou mříží opatřené. Také sklepy jsou důkladné a rozsáhlé. Zvláštního povšimnutí hoden jest ale štít hospody této; jest to mistrovský kus zámečnické práce ze 17. století. Složený železný prut vyniká ze zdi na sáh a tvoří pravý úhel, jiný zátočkami ozdobený prut šikmo jej podporuje. Na konci visí na něm v závěsách svobodně se pohybující štít, totiž říšský orel mezi arabeskami čistě vyvedenými. Hlavní ozdobou na vynikajícím prutu čili držáku jest zpotvořená podoba muže ve spičatém klobouku, se spičatým nosem a spičatou bradou, v kabátě až na nohy dolů sahajícím, který obnaženou rukou ratiště drží a je do tlamy draka vráží, jehož mnohonásobně zkroucené tělo v tenkou, kroucenou, listím a květem ozdobenou lodyhu přechází. Podobná figura slouží také za zpodní ozdobu šítu, jen že na draku sedí a palici proti jeho tlamě napřahuje.
Nad samými vraty zazděn jest ve zdi veliký kamenný obraz. Na tom se objevuje erb s příčným břevnem, v kterém se nalézá jakási klička v podobě ležaté osmičky ∞. Nad erbem jest rakev, umrlčí hlava a dva jilce od mečův. Nad tím dva do sebe zapletení hadi, ježto v hubách létavý list drží s nápisem: Victorin Bradka † An. Do. 1580. Uprostřed kamene mezi ocasy hadův jsou hodiny, na kterých ručička dvanáctou hodinu ukazuje, a na nich stojí ještě přesýpací hodiny. — Na zaviráku v oblouku nad vraty viděti monogram nynějšího majetníka a obnovitele toho stavení, totiž F. N. 1849. Podle onoho kamenného obrazu nad vraty soudil bych, že ten dům v 16. století hospodou nebyl, a spíše nějakému ranhojiči neb lazebníkovi náležel.
3) Dům pod č. 10. u městské brány byl prý hospodou Uherského krále Matiaše Korvina r. 1468, když Třebičského kláštera dobýval. Nad vraty čte se na něm nápis: Tuto gest Hospoda Gych Mylosti Cisarzu Řimskych a Kralův Českych 1602.
Pod tím: Renov: A. 1729 FAG. Renov: A. 1729 Ant. Thomerl.
V průjezdu toho domu vymalován jest kůň ke stromu přivázaný, na kterém zavěšen jest bič, bota, kartáč a j. Říkají, že to kůň krále Matiáše, nebude to však nic jiného, nežli znamení hospodské.
4) Krypta posledních pánův Osovských z Doubravice. V Třebíči bývala před bitvou Bělohorskou jedna z předních obcí Českých bratří, která se těšila z ochrany pánův Osovských z Doubravice, vlastníkův panství Třebičského a též údův jednoty bratrské. Sbor čili modlitebnice bratří stávala na místě nynějšího kapucinského kostela, zvony její v letech 1558 a 1581 lité dostaly se k filialnímu kostelu nejsv. Trojice za městem. Kapucinský klášter byl tu r. 1684 od Františka Augustina hraběte z Waldšteina založen; jeho nástupce Karel Ferdinand hr. z Waldšteina vystavěl r. 1686 nynější kostel. V klášterní zahradě spatřují se ve vysoké zdi, kterou od zadu vysoká stráň kryje, čtyry zazděné náhrobníky, pod nimiž travou porostlá vyvýšenina a v jejím boku úzké dvéře, které do podzemní dutiny vedou. To bývala krypta pánův Osovských. Na ní bývalo ještě nějaké staveníčko, snad kaplička. Nynější kněz kvardian dal kosti z krypty sebrati a někam pod zeď v zahradě zakopati, hořejší staveníčko strhnouti, a z krypty si udělal sklep. Náhrobní kameny zůstaly, a zasluhují všeliké šetrnosti. Jsou z překrásného mramoru tesány, a mají v průměru 5' 10" výšky a 3' 2" šířky. První ukazuje obrněného rytíře se štítem a mečem. Erb nazvaný odrovous ukazuje vous a nad ním šíp v červeném poli. Přílba s chocholem stojí u nohou rytířových. Vyvedení řezbářské jde do podrobna a vyniká nevšední umělostí. Po obou stranách hlavy povystupují erby pánův z Doubravice a z Liehtenburka. Okolo celého náhrobníku jde nápis:
Pan Burian Osowsky z Daubrawicz a na Trzebiczi, kteryžto gest ži (vot svůj ve) strzedu po Swatem Girzy dokonal Letha Panie 1563.
Druhý náhrobník ukazuje postavu starší paní v dlouhém rouchu s rukama pod prsoma složenýma. Od hlavy splývá široká stužka dolů. Okolní nápis zní:
Urozena Pani Panj Elisska Bitowska z Lichtmburku Wdowa pozustala po Urozenem pao pao Burjanu Osowskem z Daubrawicze a na Trzebiczi ziwot swuj gt dokonala w Uter (rý) po (před S. Mat (jem) 1567.
V pravo v nohách jest erb Lichtenburský, černé ostrve v zlatém poli. Po obou stranách postaveny jsou dva sloupy nahoře obloukem spojené, mající okřídlené andělské hlavy místo hlavic a ozdobené erby domu Osovského a Lichtenburského. — Třetí náhrobník představuje taktéž ve výklenku krásnou mladou dámu v bohatých šatech tehdejších vyšších stavů. Na hlavě má ozdobný čepeček, okolo krku bohaté okruží; ruce, s nichž otevřené svrchní rukávy od loktův dolů visí, spočívají na štíhlém životě. V pravé ruce drží lilii; pohled litostivě usmívavý, a provedení ozdob na rouchu důkladné a umělé. Po obou stranách ušlechtilé postavy této spatřuje se erb Žerotínův a Doubravických. Okolní nápis zní:
