Stránka:Mořic Kráčmer - Dějiny Metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci - 1887.djvu/94

Tato stránka byla zkontrolována
82


ňuje.[1] Tolika důraznými a upřímnými projevy biskupské bdělosti přemoženi jsouce probudili se kanovníci z dlouhé válkami zaviněné duševní netečnosti a slíbili dne 24. října 1681. jmenem děkana svého Jana svobodného pána Poppena, že dle vůle svého knížete a biskupa úplně spravovati se budou.[2] Od této chvíle neznala dobročinnosť knížete a biskupa Karla II. pro dóm, pro kanovníky, vikáře a præbendáty dómské a pro velechrám vůbec žádných mezí. Dne 27. října 1685. daroval 20.000 zl. na ten účel, aby z úroků vydržovali se præbendáti, počtem 8, kteří se měli věnovati hudbě a zpěvu jak figurálnímu tak chorálnímu.[3]

Roku pak 1690. dne 18. září učinil dvě převeliké fundace a sice pro preláty a kanovníky 42.000 zl. a pro vikáře a præbendáty dómského chrámu 20.400 zl. Úroky z prvnějších peněz totiž 2100 zl. měly se v jisté dny rozděliti mezi ony preláty a kanovníky, kteří při mši sv. do „Gloria“ a při nešporách do konce prvního žalmu v rochetě a kapě do chóru se dostavili. Kdyby některý kanovník přišel později aneb scházel, mají se přítomní kanovníci o jeho podíl rozděliti. A kdyby žádný prelát a kanovník nebyl přítomen, má připadnouti jejich podíl přítomným vikářům. — Úroky z peněz pro vikáře a præbendáty určených, totiž 1020 zl. měly se tak rozděliti, aby každého dne mezi přítomné vikáře se rozdělilo po jednom císařském (císařský = 1½ zlatky), tedy do roku 547 zl. 30 kr.; mezi čtyři assistenty po čtyřiadvacíti zlatkách tedy do roku 96 zl. a mezi præbendáty a vikáře, kteří účinkují při zpěvu a hudbě denně 1 zl. (1 zl. = 60 kr.), tedy do roku 365 zl. A chtěje, aby služby Boží byly velmi bedlivě navštěvovány a konány, ustanovil jmenovaný dárce, že pouze těžce nemocní a kteří z pobožnosti cestu do Říma podniknou, se budou považovati jako přítomní v chóře, kdežto všichni ostatní, na př. kdo jsou na zemském sněmu a pracují pro blaho chrámu a kapitule, mají svého podílu z uvedené fundace býti zbaveni. Na to, jak kanovníci, vikáři a præbendáti svoje povinnosti konají, má dohlížeti kapitulní děkan, jenž měl za to, jako téměř ze všech fundací, dvojnásobný kanovnický podíl.[4]


  1. Krom. k. a reg. 20. 7. 4.
  2. Tamže.
  3. Tamže.
  4. Krom. k. a reg. 20. 11. 1.