Stránka:Mořic Kráčmer - Dějiny Metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci - 1887.djvu/84

Tato stránka byla zkontrolována


OBDOBÍ VI.

Od r. 1616.—1777. t. j. až do povýšení dosavadního biskupského
chrámu na arcibiskupský čili metropolitní

První změna, jíž velechrám Olomoucký za panování knížete a biskupa Olomouckého kardinála Františka knížete z Dietrichšteinů se dožil, byla stavba kaple sv. Anny. Tuto kapli dal Olomoucký kapitulní probošt Martin Václav z Greifenthalu ze základů znova vystavěti a kardinálem Františkem z Dietrichšteinů vysvětiti.[1]

Druhá a hlavní změna velechrámu Olomouckého za kardinála Františka z Dietrichsteinů byla stavba nového, rozsáhlého kůru čili presbyteráře.

Když totiž r. 1616. kůr gothický, biskupem Stanislavem I. vystavený se byl shroutil,[2] pojal duchaplný a bohatý kardinál, kníže Frant. z Dietrichsteinů myšlénku, vystaviti kůr nový a daleko rozsáhlejší, než-li byl kůr minulý.[3] Kůr tento počal se r. 1618. skutečně stavěti; avšak sotva že byly základy k němu položeny, vypuklo v Čechách a roku 1619. i na Moravě povstání proti císaři Matyášovi a jeho nástupci Ferdinandovi II., kteréžto povstání nejen započatou stavbu zarazilo, nýbrž velechrámu Olomouckému též bezpříkladně uškodilo.


  1. Viz o tom ve zmíněných Epitofiích čís. 24.
  2. Kap. arch. B. II. d. 16.
  3. Nápadno jest, že když při presbytáři hledaly se základy pro nynější zevnější gothické pilíře, přišlo se vůkol na staré gothické základy k pilířům. Snad zamýšlel kard. Dietrichstein prvotně onen veliký presbyterář vystavěti ve slohu gothickém.