mouckého, jenž byl nešlechticem, „svým milým knížetem (principem suum dilectum) a císař Karel IV. jmenoval r. 1365. biskupa Jana z Nového Města (Neumark) a jeho nástupce na biskupství Olomouckém „hrabětem české kaple,“ s kterýmžto titulem spojeno bylo právo: zastávati bohoslužbu v královské kapli Karlšteinské u přítomnosti českého krále, korunovati čili klásti korunu na krále českého a míti přednosť přede všemi ostatními vyjímajíc arcibiskupa Pražského.[1][2][red 1]
I biskupství Olomoucké dožilo se r. 1344. příjemné změny. Zmíněného roku bylo totiž přičiněním markraběte moravského Karla v Praze zařízeno arcibiskupství a biskupství Olomoucké jakož i nově založené biskupství Litomyšlské z vlivu Mohučského vymaněno a Pražskému arcibiskupství podřízeno.[3] A když r. 1348. Karel jako král český a císař německý prohlásil biskupství Olomoucké jakož i Moravu a knížectví Opolské lénem koruny české,[4] počala se Morava, biskupství Olomoucké a též i zdejší velechrám pohybovati v mezích nových, v mezích přirozených a více samostatných,[5] v mezích jež slibovaly moravskou diœcesi a její velechrám trvale oblažiti.
Zda-li markrabata moravská v letech 1265.—1380 byla sídlem na hradě blíž kathedralního chrámu, nedá se určiti. Neboť jak víme, počalo se r. 1265. stavěti děkanství a kaple sv. Jana Křtitele. Té doby stávala již při velechrámu též kaple sv. Maří Majdaleny, (jíž nyní neprávem kaple sv. Barbory se říká) tak, že hrad knížecí se
- ↑ Richter, Series 96.
- ↑ Richter, Series 116. Důkladné pojednání a dějepisný vývoj o zmíněném titulu má Ziegenbauer ve svém Olomucium sacrum I. při životopise biskupa Jana z Neumarku.
- ↑ Ještě roku 1316. po smrti biskupa Petra II. visitoval Mohučský arcibiskup Petr velechrám a dioecesi Olomouckou. Richter, Series 93. Roku 1347. prohlížel Pražský arcibiskup, Arnošt, velechrám a dioecesi Olomouckou a vydal s biskupem Olomouckým Janem a zdejší kapitulou stanovy, jež r. 1367. doplněny a sepsány byly. Richter, Series 105.
- ↑ Richter, Series, 106.
- ↑ Divno jest, že r. 1777. při povýšení biskupství Olomouckého na arcibiskupství nazývá papež Pius VI.: Cathedralem ecclesiam Olomucensem sedi apostolicae immediate subjectam“ t. j. „biskupství z vlivu metropolitního vymaněné. Kap. arch. C. I. d. 3.
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.
- ↑ Předchozí poznámka o titulu se v původním textu nachází na str. 54 mezi poznámkami pod čarou označená dvěma hvězdičkami **), ovšem autor na ni zřejmě opomenul odkázat z textu. Dle smyslu poznámky jsme odkaz umístili na konec odstavce pojednávajícího o titulu hraběte české kaple.