smluvil se r. 1268. s pánem Martinkem Parlatkou z Příkaz a založil a nadal s ním při velechrámu Olomouckém kapli sv. Jana Křtitele (na východní straně křížově chodby), kterážto ihned stavěti se započala.[1]
Nejvíce se ovšem pracovalo o velechrámu samém. Základy ponechány jsou z chrámu romanského a, pokud z nalezených romanských okének v jižní zdi blíž kaple loretanské souditi lze,[2] ponechána jest i zeď až do oné výše, kde gothická okna v lodi počínají. Zeď mezi gothickými okny až po střechu chrámovou pochází patrně z doby Brunonovy. Neboť kameny mezi gothickými okny a kolem nich jsou vesměs vodorovně a pravidelně kladeny, což nasvědčuje tomu, že gothická okna nebyla snad do staré romanské zdi vestavena, nýbrž že gothická okna i zeď kolem nich jsou staveny současně a sice za doby Brunonovy. Na to poukazují též trojdílná gothická okna s jednoduchými výměry (Masswerke), jež svědomitý architekt František Segenschmid nazývá skorogothická (frühgothisch)[3]. I čtyřhranné a na hranách zařezané pilíře, jež podnes klenbu chrámovou v lodi podpírají a z tvrdého pískovce zbudovány jsou, pocházejí ze stavby zmíněného biskupa. Gothické pilíře při zdích jsou též z doby první gothické stavby a některé z nich podržely romanské podstavce.[4] Zdali Bruno pozměnil též hlavní bránu chrámovou čili portál[5] a zda-li místo staré, nízké romanské apsidy vystavil presbyterář gothický, o tom nám nelze nic určitého podati. Rovně nejisté jest, zda-li nynější tak zvaná
- ↑ Této kapli odporučil děkan Bartoloměj ve své závěti misál a kalich, dvě stříbrné konvičky, stříbrnou kadidelnici a jiné bohoslužebné nářadí. Pán Martinek Parlatka dal této kapli svou ves Příkazy a jest v této kapli pochován. Dudík, Nekr. str. 47. a 91. Více o této kapli povíme až v Díle II.[red 1]
- ↑ Tato okénka jsou úplně podobná oněm, jež ve výše zpomenuté romanské kryptě na našem dómě byla objevena.
- ↑ Viz o tom: „Mittheilungen der k. k. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale,“ XVI. Jahrgang. Wien 1871. Die Domkirche und der Kreuzgang zu Olmütz str. 143.
- ↑ Na př. pilíř při zdi blíž sakristie. Na straně ze vnitřní zachoval též jeden pilíř při severní věži až do nejnovější doby romanský podstavec. Viz o tom uvedené „Mittheilungen“ str. 143.
- ↑ Věže zůstaly asi v prvotním tvaru až do roku 1589., kdy kníže biskup Stanislav Pavlovský je pozměnil. Viz období V.
vedle kaple sv. Magdaleny a nesměl se do jiného domu přestěhovati, aneb jiný požadovati. Dudík, Děj. Mor. VII. 252. a 253. Tamže se dočteš též a rodině a o činech šlechtice Benedy z Dubicka.
