Stránka:Mořic Kráčmer - Dějiny Metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci - 1887.djvu/59

Tato stránka byla zkontrolována
47


smluvil se r. 1268. s pánem Martinkem Parlatkou z Příkaz a založil a nadal s ním při velechrámu Olomouckém kapli sv. Jana Křtitele (na východní straně křížově chodby), kterážto ihned stavěti se započala.[1]

Nejvíce se ovšem pracovalo o velechrámu samém. Základy ponechány jsou z chrámu romanského a, pokud z nalezených romanských okének v jižní zdi blíž kaple loretanské souditi lze,[2] ponechána jest i zeď až do oné výše, kde gothická okna v lodi počínají. Zeď mezi gothickými okny až po střechu chrámovou pochází patrně z doby Brunonovy. Neboť kameny mezi gothickými okny a kolem nich jsou vesměs vodorovně a pravidelně kladeny, což nasvědčuje tomu, že gothická okna nebyla snad do staré romanské zdi vestavena, nýbrž že gothická okna i zeď kolem nich jsou staveny současně a sice za doby Brunonovy. Na to poukazují též trojdílná gothická okna s jednoduchými výměry (Masswerke), jež svědomitý architekt František Segenschmid nazývá skorogothická (frühgothisch)[3]. I čtyřhranné a na hranách zařezané pilíře, jež podnes klenbu chrámovou v lodi podpírají a z tvrdého pískovce zbudovány jsou, pocházejí ze stavby zmíněného biskupa. Gothické pilíře při zdích jsou též z doby první gothické stavby a některé z nich podržely romanské podstavce.[4] Zdali Bruno pozměnil též hlavní bránu chrámovou čili portál[5] a zda-li místo staré, nízké romanské apsidy vystavil presbyterář gothický, o tom nám nelze nic určitého podati. Rovně nejisté jest, zda-li nynější tak zvaná


    vedle kaple sv. Magdaleny a nesměl se do jiného domu přestěhovati, aneb jiný požadovati. Dudík, Děj. Mor. VII. 252. a 253. Tamže se dočteš též a rodině a o činech šlechtice Benedy z Dubicka.

  1. Této kapli odporučil děkan Bartoloměj ve své závěti misál a kalich, dvě stříbrné konvičky, stříbrnou kadidelnici a jiné bohoslužebné nářadí. Pán Martinek Parlatka dal této kapli svou ves Příkazy a jest v této kapli pochován. Dudík, Nekr. str. 47. a 91. Více o této kapli povíme až v Díle II.[red 1]
  2. Tato okénka jsou úplně podobná oněm, jež ve výše zpomenuté romanské kryptě na našem dómě byla objevena.
  3. Viz o tom: „Mittheilungen der k. k. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale,“ XVI. Jahrgang. Wien 1871. Die Domkirche und der Kreuzgang zu Olmütz str. 143.
  4. Na př. pilíř při zdi blíž sakristie. Na straně ze vnitřní zachoval též jeden pilíř při severní věži až do nejnovější doby romanský podstavec. Viz o tom uvedené „Mittheilungen“ str. 143.
  5. Věže zůstaly asi v prvotním tvaru až do roku 1589., kdy kníže biskup Stanislav Pavlovský je pozměnil. Viz období V.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. Autor zemřel tři roky po vydání této knihy a plánovaný druhý díl již nesepsal, viz nekrolog v Časopise Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci.