počaly bourati[1] a přestavovati. Tyto věže byly vesměs z tvrdého, mistrně přitesávaného, takměř pilovaného skalního kamene zbudovány. V přízemí a v prvním poschodí nebylo žádných oken, nýbrž pouze ouzké střílny[2] a v jižní věži, v které se objevila silná, kamenná romanská brána, bylo asi obydlí vrátného. V prvním poschodí byly mimo střílen pouze vchody do hradu a okna, jimiž bylo lze nazírati do chrámu. V druhém poschodí bylo v obou věžích na každé straně po jednom podlouhlém, jednoduchém romanském okně. V třetím poschodí bylo v obou věžích na každé straně po dvou, kdežto ve čtvrtém a pátém poschodí na každé straně po tří podlouhlých, jednoduchých romanských oknech bylo.
Konečně podotýkáme, že na obou věžích asi dva metry od země vyskytly se zevnitř po odražení omítky podobné rýhy, o nichž učený náš Dr. Jindřich Wankel, jenž před půlrokem byl též konservatórem moravským jmenován, byl vydal malé pojednání.[3] I uvnitř jižní věže a sice na levé straně oněch dveří, jež z prvního poschodí věže do chrámu vedly, objevily se takové rýhy. Jelikož však mimo rýhů nenašly se na našem dómě žádné důlky, vznikly ony rýhy na nárožních kamenech a na dveřejích asi tím, že vojínové a rytíři do bitvy jdoucí meči svými asi těchto Božskou přítomností posvěcených kamení se dotýkali a tak na nich zmíněné rýhy utvořili.
Dle všeho co z nového velechrámu Olomouckého se nám zachovalo, jakož i dle toho, že biskup Jindřich Zdik ještě po konsekraci r. 1131. až do smrti své r. 1151. na jeho okrase pracoval,[4] byl tento velechrám velekrásný a nádherný. I není divu, když se o jeho stavbě, vnitřní i zevnitřní úpravě a okrase v starých listinách dí, že jsou to „structuræ gloriosæ“, t. j. stavby velenádherné.[5]
K tomuto nádhernému chrámu přeložil biskup Jindřich Zdik r. 1131. stolici biskupskou z prastarého chrámu sv. Petra,[6] založil
- ↑ Při pátrání po základech k novým gothickým průčelním věžím našlo se, že skála pod jižní věží již byla shnilá.
- ↑ Dobře zachovalé střílny uviděti lze při našem velechrámě v jižní zdi nad křížovou chodbou, odkud bylo lze přes nízkou sakristii nepřítele střelami dobře utkávati.
- ↑ Viz jeho spisek: „Die Rund- und Wetzmarken an den alten Kirchen, besonders an der St. Maurizkirche in Olmütz und an der alten St. Georgskirche in Littau“ z r. 1884.
- ↑ Kníž. arcib. registratura v Kroměříži, přihrádka 20.. svazek 6., seš. 3.
- ↑ Frant. Xav. Richter, Series ep. Ol., str. 21.
- ↑ Cod. dipl. Mor., I. 204. a 205.
