Stránka:Mořic Kráčmer - Dějiny Metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci - 1887.djvu/43

Tato stránka byla zkontrolována
31


držovali se „bývalí Moravští biskupové“ onoho obřadu, jenž byl sv. Methodějem ve velkomoravské říši zaveden, jenž za dob českých knížat, Vratislava I., Václava svatého a Boleslava I. (tedy od r. 915—967.) v Čechách byl více rozšířen, než obřad latinský, jenž při zakládání biskupství Pražského (r. 973.) z Říma byl zakázán,[1] a přece až do konce jedenáctého století na Moravě a v Čechách se pěstoval,[2]) „bývalí Moravští biskupové“ — a totéž platí o Čechách — byli přivržencové obřadu řeckoslovanského.

A tito řeckoslovanští biskupové prohlásili knížete a mučedlníka, Václava, za svatého a toto jest platné a nevyvratné a nelze je považovati snad za čin strannický a přenáhlený, jelikož biskupové řeckoslovanští byli tak, jako biskupové latinští pravověrní, a ony, kteří od biskupů latinských byli za svaté prohlášeni, též uctívali. A jelikož svatořečení Václavovo jest i z Říma uznáno[3] a tento svatý pro ctnosti své věřícímu lidu k úctě se odporoučí, prohřešil by se každý nemálo, jenž by buďto o vychvalovaných ctnostech sv. Václava pochyboval, aneb správnosť jednání řeckoslovanských biskupů při svatořečení Václavově popíral.

Když jsme tak byli ukázali, od koho a kdy byl ochránce nové kathedrály a diœcese Olomoucké za svatého prohlášen, chceme zde podati popis, jaký asi byl onen nově vysvěcený velechrám mezi lety 1131.—1204.

Pokud z nalezených zbytků lze poznati, byl jmenovaný chrám třílodní romanská basilika s plochým stropem. Šířka chrámu byla tatáž jako jest v chrámě nejnovějším.

Délka chrámu byla tatáž, jako nynějšího chrámu bez presbyteráře čili kůru[4] Na střední loď presbyteráře přiléhala na východní straně polokruhová, nízká apsis, kde stával hlavní oltář.[5] Pod presbyte-


  1. Cod. dipl. Mor., I. 87. — Dudík, Děj. Mor., II. 9.
  2. Cod. dipl. Mor., I. 166.—168. V Uhrách bylo v XI. století mnoho pravoslavných klášterů. (Dudík, Děj. Mor., II. 199. a 200.). Některé z nich udržely se pomocí papežův a králův uherských až do XV. století.
  3. Též sv. Ludmila byla od řeckoslovanských biskupů za svatou prohlášena a z Říma za takovou uznána.
  4. To poznati lze z toho, že v oněch pilířích, jež stojí po obou stranách schodů do nynějšího presbyteráře vedoucích, nalezly se zbytky z pilířů romanských.
  5. Zbytky ze základních zdí této apsidy byly letos při prokopávání chrámu nalezeny a lze dle nich souditi, že apsis měla tentýž rozměr, jako rotunda krypty pod apsidou zbudované.