Stránka:Mořic Kráčmer - Dějiny Metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci - 1887.djvu/15

Tato stránka byla zkontrolována


OBDOBÍ I.

Od pravěku až do r. 863., t. j. do zavedení víry křesťanské na Moravě.

Dějiny období prvního a nejstaršího řadí se kolem velikého a pevného hradu, který na místě kolem nynějšího arcibiskupského čili metropolitního chrámu sv. Václava stával a sice od nepaměti.[1] Neboť vysoké skalnaté návrší, jež z okolní úrodné roviny vyčnívalo a řekou Moravou obtékáno bylo, napadlo asi každému, kdož podél řeky Moravy se ubíral. Zejmena pro Slovana bylo návrší toto jako stvořené a neodolatelnou mocí jej lákalo, aby se poblíž něho usadil. Úrodná půda, jež daleko kolem návrší se rozprostírá, slibovala Slovanovi hojnou žeň, bujné lučiny výdatnou píci pro dobytek, lesy, jež severozápadně skalnaté návrší obklopovaly, mohly jemu dodávati topivo a konečně blízká, již od Litovle mohutná Morava, mohla nejen i sebe větší domácnosť a dobytek vodou zásobovati a pole svlažovati, nýbrž i před nepřítelem značnou šířkou a hloubkou svojí


  1. Když se místo kolem dómu rovnalo a zvláště, když se kopaly základy k novým věžím, byly různé prastaré předměty nalezeny jako: hlíněné nádoby hrncům podobné a bez kruhu hrnčířského shotovené a zdobené, popelnice, kančí kelce, veliký zubří roh a až na samé skále dvě koštěné brusle, uhlazené, jež za pravěku se vyráběly obyčejně z nártní konské kosti a řemínky na nohu se připínaly. Tyto brusle jsou mnohem krásněji pracované než ony, které v Nákle blíž Olomouce nalezeny byly. Též zde byl nalezen peníz z doby císaře Galliena (panoval od r. 259.—268. po Kr.) a v nejhlubší žluté vrstvě na skále skamenělá a co jest nejdivnějšího, ostrým nástrojem rýhovaná kosť. Z těchto nalezů lze vším právem souditi, že dómské návrší, ne-li dříve, tedy zajisté za doby Kristovy již bylo