takový, jaký se dal předpokládati, jelikož statky nebyly v pravé ceně prodávány. A tudíž bylo státu pomoženo pouze okamžitě, anžto dostal lacinou půjčku bez úroků, ne však trvale, jelikož zrušené kláštery by byly časem na daních a svým průmyslem státu více vynesly. Církev katolická byla však připravena o mnoho svých ústavů, a mnoho řeholníků, kteří na pokyn papežův by též byli na odlehlých a opuštěných místech duchovní správu vykonávali, stalo se nešťastnými proto, že jim bylo s bídou zápasiti a oporu své řeholní dokonalosti — klášterní pospolitý život — byli pozbyli. A v horlivosti své, pomoci ubohému lidu pohorskému, jenž měl do chrámů katolických velmi daleko a tudíž na duši hynul, obrátil se císař Josef II. na biskupy ve svých zemích s rozkazem, aby z takových míst, kde jest kněží nadbytek, se několik kněží odebralo a upotřebilo se jich tam, kde jest kněží nedostatek.
Tyto neočekávané rozkazy císařovy a z nich pocházející změny zasáhly též arcidiœcesi Olomouckou a spůsobily v ní a v městě Olomouckém změny nemalé. Mimo četné zrušené kláštery a chrámy stalo se i to, že prastarý farní chrám sv. Petra na předhradí Olomouckém byl zavřen a později zrušen. Tehdejší farář u sv. Petra, Ondřej Říha, nechtěl se však farních svojich práv zříci a žádal, aby jemu pro farní bohoslužbu a jeho farníky, jichž opustiti nechtěl a zanedbávati nemohl, byl vykázán jiný chrám v Olomouci. Spravedlivá žádosť farářova byla vyřízena tak, že arcibiskupským usnešením ze dne 17. září 1785. pro obvod bývalé farnosti svatopetrské byl za farní chrám určen arcibiskupský chrám sv. Václava.[1] Bývalý farář od sv. Petra, Ondřej Říha, měl všechny své farské povinnosti vykonávati na velechrámě, avšak ne jako farář, neboť tento chrám jemu nepatřil, nýbrž pouze jako správce (administrator) dómské fary. Vlastním farářem na dómě jest prý a zůstane povždy Olomoucký arcibiskup sám. Farář Ondřej Říha měl arcibiskupa pouze zastupovati, aby jeho těžký úřad a postavení se jemu ulevilo.
S tímto arcibiskupským rozhodnutím nebyla však metropolitní kapitule Olomoucká spokojená. Jelikož totiž kaple sv. Anny poblíž dómu byla na císařský rozkaz též, jako kostel sv. Petra, uzavřena a odsvěčena (exekrována), pozbyl její infulovaný rektor a metropolitní kanovník, Václav hrabě z Clary a Aldringenu místo své působnosti a byl přinucen, své povinnosti a fundace v kapli Lore-
- ↑ Krom. k. a. reg. 21. 6. 1.
