22
na Moravě rodu hrabat ze Žerotína, kteří lvem na skále na štítě svém se honosí. Erb rodu tohoto výhradně moravského velmi zhusta v archivech nalézáme, jmenuji pány z Konic Adama (1342) a Sulíka (1420), Dětocha z Vlkoše (1359), Buna z Domažlic (1369), Přecha z Račic (1373), Ješka z Klobúk (1391), Přecha z Rakúsek (1391), Zdeňka z Kokor (1379) a Uňku z Majetína (1354), k nimž ještě čtyři bratři ze Sokolomi (1352) dle Bočkova diplomatáře (VIII. d. 164) náležejí. Nejen na Moravě, nýbrž i v Čechách proslavil se nejvíce z rodu tohoto Karel ze Žerotína (†1636), jehož národ český vždy v lásce a vděčnosti největší chovati bude. Hodnosti zemské na Moravě přecházely s pokolení na pokolení v tomto rodě tak, že čítají Žerotínové mezi předky svými 1 biskupa olomouckého, 3 zemské hejtmany, 1 komorníka olomouckého, 4 nejvyšší komorníky, 1 sudí brněnského, 3 sudí olomoucké a 3 nejvyšší sudí.
Mikuláš z Dobřenic (dnešního Dobřínska u Krumlova na Moravě) měl ve znaku svém lišku na dvou horách stojící se hlavou k zemi sklopenou r. 1298.[1] Jinde erbu toho jsme nenašli.
Albertus dictus de Noneken (roku 1298.) měl vrchní třetinu štítu svého prázdnou a latinským písmenem N okrášlenou, ostatní čásť štítu vyvýšená jakou barvou pomalována byla, nevíme.[2] Potomci erbu a rodu jeho byli vladykové Kunčičtí z Kunčic, kteří ještě v XVI. stol. na Moravě žili.
Jenczo de Nasmaricz (dnešních Našiměřic u Krumlova na Moravě) v témž listu (r. 1298.) připomenutý, pečetil erbem, na němž viděti jest vzpřímeného vlka s rozevřenou tlamou. Měl dva bratry Vlka a Wernharda, jichžto potomci jmenují se r. 1353. Oldřich a Jenec z Našiměřic, ale každý již užíval jiného erbu, Oldřich vlka po předcích svých a Jenec řetkve. V XV. století vladykové z Našiměřic se již nepřipomínají.
Rod pánů Tovačovských z Cimburka náleží předky svými do Čech, jak již Martin z Tišňova, professor na universitě pražské (1470–1480), ve své latinské básni na oslavu Cimburků složené praví. Miroslav, zakladatel kláštera Sedleckého u Kutné hory pocházel prý z rodu tohoto a vystavěl hrad Cimburk blízko Sedlce na ochranu nového kláštera. Podnes u Poličan na Páchu blíže Kutné hory jest mlýn „pod Cimburkem“ řečený, kteréžto jméno nám památku slavného tohoto rodu a snad i jeho hradu rodinného zachovalo. Západně od Kutné hory v okresích Kouřimském a Černokosteleckém ve vesnicích Chvatlinách, Mlékovicích, Struhařově, Hackách, Střimelicích a Zvanovicích Cimburkové buď sídlili, buď statky své měli, rovněž jako na sousedním Benešovsku v Jemništích, na Jílovsku v Pětichvostech, na Vlašimsku v Dalkovicích, u Humpolce ve Vojslavicích u Německého Brodu na Lipnici, u Pardubic na Blatníku a na Bohdánči. Na těchto jistých zprávách zakládáme též svou domněnku, že Albertus
