Tato skvostná, společenskému životu, jakož ihudební a literární zábavě hostů věnovaná, architektonicky významná stavba byla postavena v letech 1899—1900 premonstrátským Klášterem Tepelským ve slohu vrcholní italské renaisance.
Ve středu této budovy jest dokonale umělecky vyzdobený a komfortně zařízený veliký mramorový sál jako ústřední slavnostní a koncertní síň s nádhernou vnitřní architekturou, provedenou vesměs z vícebarevného mramoru a s ozdobnou stropní malbou ve slohu římsko-pompejském.
K tomuto hlavnímu sálu přichází se krásným vestibulem s postranními šatnami mezi mramorovými sloupy.
Po jedné straně mramorového sálu je velká taneční síň bílých stěn, zlatem zdobená a pak rozkošný intimní dámský salonek, po druhé straně jsou přívětivé kavárenské a restaurační sály se staroněmeckou vinárnou a pivnicí a otevřenou verandou.
V prvním poschodí střední části vpředu jest veliká čítárna s nejbohatším výběrem tu- i cizozemských časopisů, dále dámský salon, pisárna s konversačním sálem a přiléhajícími sloupovými loggiemi a terasami k posezení.
Sály a síně lázeňského domu, skvostně a zároveň slohově harmonicky vyzdobené, jsou pozoruhodností Mariánských Lázní.
Na straně k nádvorní budově obrácené jsou kuchyňské, obytné a personální místnosti kavárenského a restauračního provozu, jakož i místnosti pro hudebníky a toileta.
