Stránka:MEYRINK, Gustav - Golem.djvu/33

Tato stránka byla zkontrolována

Kdo se se mnou odváží takového gambitu běhouna, ten visí ve vzduchu, říkám vám, jako bezmocná loutka na jemné šňůrce, na šňůrce, za kterou já tahám, slyšíte mne, — za kterou já tahám — jako loutka, která nemá naprosto svobodné vůle.“

Student mluvil jako v horečce a já jsem se mu zděšeně díval do tváře.

„Co vám Wassertrum a jeho syn udělali, že jste vůči nim nasycen takovou nenávistí?“

Charousek prudce odvětil:

„Nechme toho — ptejte se raději, co Dru Wassorymu zlomilo vaz! — Nebo si přejete, abychom si o tom promluvili někdy jindy? — Déšť už polevil. Možná, že chcete jíti domů?“

Snížil hlas, jako ten, kdo je zas náhle klidným. Zavrtěl jsem hlavou.

„Slyšel jste kdy, jak se dnes léčí zelený zákal? — Ne? Musím tedy mluviti hodně srozumitelně, mistře Pernathe, abyste všechno dobře pochopil.

Poslyšte tedy: ‚zelený zákal‘ je zlé onemocnění vniterního oka, jež končívá oslepnutím, a věda lékařská zná jediný prostředek, jak zastaviti vývoj choroby, totiž tak zvanou iridektomii, jež záleží v tom, že se z duhovky oční vyštípne klínovitý kousíček.

Nutnými následky toho jsou ovšem hrozné případy oslnění, jež zůstávají po celý život; ale ve většině případů je přece jen proces oslepnutí zdržen.

Avšak při diagnose zeleného zákalu bývají zvláštní okolnosti.

Je totiž určitá perioda, hlavně na počátku nemoci, kdy nejzjevnější symptomy zdánlivě zcela mizejí, a v těchto případech nemůže lékař, třeba že