Stránka:MAY, Karl - Syn lovce medvědův.djvu/22

Tato stránka byla zkontrolována

»Samé lotrovské obličeje! Ubohého mladého rudocha jest mi tuze líto. Ku kterému kmeni asi náleží?«

»Nemohu dosud říci. Pomalován není a nenosí také znamení svého kmene. Jisto však jest, že nejel tudy s úmysly nepřátelskými. Ujmeme-li se ho?«

»Toť se rozumí! Nevěřím, že zavdal jim příčinu k nepřátelskému chování. Pojď, promluvíme s nimi!«

»A nevyslechnou-li nás?«

»Máme pak na vůli, zmocniti se ho mocí nebo lstí. Já se té chásky nebojím, ale kulka raní i tenkráte, vystřelil-li ji zbabělý padouch. Neprozradíme, že máme tu koně; také bude lépe, objevíme-li se s jiné strany, aby nepoznali, že jsme viděli již jejich ležení.«

Sebravše své zbraně, plížili se opatrně k potoku, ale v takové vzdálenosti, že jich nikdo viděti nemohl. Spustivše se se břehu do potoka, přeskočili jej a hned vystoupili zase na břeh protější. Po malé oklice dostali se právě tam, kde neznámí lidé tábořili. Stanuvše před nimi, tvářili se překvapenými nad přítomností těch lidí.

»Hola!« vzkřikl Jemmy. »Co je to? Domníval jsem se, že jsme samojediní na této požehnané prérii, zatím nalézám tu četnou společnosť. Zajisté bude nám dovoleno na poradě vaší účasť vzíti!«

Ti, již hověli si dosud v trávě, vyskočili a udiveně prohlíželi si příchozí. Z počátku nejevili mnoho radosti z příchodu jejich, ale prolédnuvše jejich postavu, oblek, propukli v hlasitý smích.

»Hrome!« odvětil jeden z nich. »Co se tu děje? Přistrojili jste se v pozdním létě za maškary?«

»Ovšem!« přisvědčoval Davy. »Schází nám ještě několik tatrmánkův a bláznův; proto právě přicházíme k vám.«

»To ovšem zmýlili jste si adressu?«

»Pochybuji!«

To řka, přenesl se svýma dlouhánskýma nohama jediným krokem přes potok, druhým krokem vystoupil na břeh a postavil se před řečníka. Také tlustý Jemmy dvěma skoky octl se u něho a řekl:

»Nuže, tady jsme. Dobrý den! Nemáte nějaký dobrý doušek?«

»Tu jest voda,« odpověděl neznámý, ukazuje k potoku.

»Fi! Což myslíte, že si chci smočiti vnitřnosti? To vnukovi mého děda ani nenapadlo. Nemáte-li nic lepšího v zásobě, tedy jděte pěkně domů, není v této dobré prérii vhodného místa pro vás!«