»Ano, povídám to přece!«
»Ale vždyť jste toliko čtyři!«
»Je nás pět. Tenhle tady má také žízeň.« Při těchto slovech ukázal na psa. Sklepník stáhl obličej v hloupě udivený výraz a tázal se, aby šel úplně na jisto, ve své zkomolené angličtině: »Tedy dvacet lahví, sire?«
»Nu ano!«
»Ale sire, znáte cenu piva zde v Hongkongu?«
Tu udeřil Methusalem svou sklenicí na stůl, že tento zapraskal, a spustil na tazatele: »Chlape, chceš snad mé peníze si dříve očitě prohlédnouti? Běž, filistře! jinak vsadím ti deset tisíc ran na záda!«
Ulekaný sklepník odkvapil a dva jiní za ním, protože nemohl sám dvacet lahví přinésti. Přinesli je. Methusalem nalil poznovu čtyři do své sklenice, pozdvihl ji směrem ke kapitánovi a pravil: »Na vaše zdraví tuto kapičku!«
»Jak? Co?« tázal se Turnerstick. »Na mé zdraví? Jak to? To nazýváte kapičkou!«
Ještě nedomluvil a Methusalem měl již dopito. Naplnil sklenici poznovu čtyřmi lahvičkami, přisunul ji ke kapitánovi a odpověděl: »Ovšem že je to jenom kapka. Bylo by mi to hanba, kdybych nechal ve sklenici jenom půl kapičky, budete mne následovati a doufám, že se nebudete blamovati před námi a před těmito žasnoucími kulii!«
»Blamovati? Pah! Prolezl jste již někdy námořnickým hrdlem? Tu jste jistě neuvázl. Vaše sklenička mne nijak neleká. Prosit, můj milý příteli z Bouillonu!«
