»Nejenom proto. Stotisíc Li není v Německu mnoho. Tam porazí na příklad mnohý řezník vola, který stojí právě tolik, a jsou koně, jež stojí více než milion Li. Váš otec mohl by mi tudíž tyto peníze vrátiti. Ale vždyť vy máte přece také zde v Číně peníze.«
»My? Zde?«
»Ano. Vy to nevíte, a já jsem dosud o tom nemluvil. Váš otec byl zde velmi bohat.«
»To byl. Ale když ho zatkli, pobrali mu všecko.«
»Ne. On své peníze velmi moudře odstranil, a když uprchl, zakopal je.«
»Je to pravda? Řekl vám to? Víte, kde leží?«
»Ano.«
Bratři, neboť Jin-tsian stál také při tom, byli učiněný oheň. U Číňana nemá žádné slovo tak dobrý zvuk jako »Peníze.«
»Nenašel-li je však mezi tím někdo jiný, někdo cizí!« zvolal Liang-ssi.
»Leží tu ještě.«
»Víte to tak jistě ?«
»Mohl bych na to přísahat!«
»0 nebesa, o světe, o země! A to povídáte tak klidně! Což neskáčete při tom radostí?«
»Ne. Je to velice dobré, má-li člověk peníze; jsou však ještě vyšší statky. Člověk může býti bohat ctí a slávou, spokojeností, štěstím, ano ještě mnohým vyšším. Vyhledal jsem dotyčné místo a přesvědčil jsem se, že se tam peníze dosud nacházejí.«
»Kdy?«
