chle působilo mé učení o koncovkách! Gratuluji srdečně! S hlásnou rourou máte pravdu. To způsobí dvojnásobný effekt. Dejte ji sem!«
Čeládka na člunech uvedla svá vesla zase v činnost a hrnula se sem poznovu. Tu napřahl Turnerstick na ně hlásnou rouru a zahřměl na ně: »Okamžitěng zastaving, vy zlodějang, vy šibalung. Ať ihned poslechněteng! Zpátky, zpátky s vámi! Hbitěng, hbitung, hbitang, hbitěng, hbitěng!«
Hlásná roura roznesla tento rozkaz daleko po vodě. Sta lidí bylo upozorněno na loď a čluny, loď svírající. Turnerstick cítil, jaký význam má jeho osoba v tomto okamžiku. Chtěl ukázati, že je také mužem, který dovede svým slovům dodati důrazu. Proto chápal se nyní jednoho z připravených věder po druhém a lil obsah jejich na hlavy dotěrných obchodníků.
Tito museli nyní seznati, že tady nic o nich věděti nechtějí a ustoupili za zlostného křiku. Obleku jejich voda pranic neuškodila. Mnozí z nich neměli nic jiného než krátké plátěné nebo kartounové kalhoty a vzhledem k jejich nečistému zevnějšku mohla takováto sprcha jen blahodárně působiti.
Nyní obrátil se kapitán k Degenfeldovi a tázal se vítězoslavným tónem: »Nuže, přítelíčku, co tomu říkáte? Nerozuměli mně ti chlapi, slovo za slovem, a zcela přesně?«
»Na všechen způsob,« odpověděl tázaný vážně. »Vzbudilo to můj živý obdiv.«
»O, není tu čemu se obdivovati. Je to neobyčejně jednoduché. Koncovky jsou to, jediné koncovky, čímž něčeho podobného dokážeme. Arci náleží k tomu jistý vrozený talent. Kdo však ten má, tomu je ta trocha
