»U Tong-tschiho?« tázal se. »Jste snad cizinci, kteří ho vysvobodili?«
»Hm! Co víte o této záležitosti?«
»Je to vysoký a bohatý mandarin a já jsem jenom kupec. Má žena je dokonce dcera krále žebráků. Přes to vše vystupuje někdy paní Tong-tschiho na schůdky ve své zahradě, aby se bavila s mou ženou. Tu víme, že posledně meškal Tong-tschi mnohem déle mimo domov, než řekl. Jeho paní byla plna starosti. Obávala se, že se mu přihodilo neštěstí. V těchto dnech vypravovala však mé ženě v důvěrnosti, že se její muž vrátil; ale nacházel se prý v hrozném nebezpečí, z něhož byl vysvobozen pěti nebo šesti cizimi muži, kteří nepocházejí z Číny. Povídala při tom, že tito cizinci jsou pozváni a přijdou k Tong-tschimu jako hosté.«
»Více nevíte ničeho?«
»Ne.«
»Také ne jakého druhu bylo nebezpečí, v němž se mandarin nacházel?«
»Ne.«
»Tedy pomlčte o tom vůči každému, sice mohl byste si Tong-tschiho snadno znepřáteliti!«
»Budu mlčet. Ale smím se snad dozvěděti, jste-li vy oni cizí pánové?«
»Ano, my jsme to.«
Tu uklonil se až k zemi a řekl: »Potom jsem zcela nehoden veliké cti, již mi prokazujete. Cizí pánové,
