Sdělte muži tento můj náhled. Já jsem tím mužem, který mu pomohl.«
»Ano, tím jsi, neboť nemyslím, že bych byl přišel na tuto skvostnou myšlenku, jež dá se provésti bez velkých obtíží!«
»Není také divu, objeví-li se u Methusalema slabost stáří a kolísavost duševních sil. Zeptejte se jen vždycky mne, nebudete-li moci s místa! Mám vždycky radu, jež je dobrá, ale proto přece to bohužel nepřivedu za tajného radu.«
Methusalem sdělil Číňanu, jaký návrh mu Bohumír učinil. Klenotník popadl se zase povážlivě za cop. »To je také velmi nebezpečné!« pravil.
»Ale to jediné, co můžete učiniti.«
»Myslíte, že se to podaří?«
»To záleží na poloze zahrad. Wing-kan má přece také zahradu?«
»Ano. Je právě tak veliká jako moje.«
»Hraničí spolu?«
»Ano.«
»Čím jsou odděleny?«
»Zdí.«
»Dá se přelézti?«
»Ano.«
»Tedy vám pomoženo. Počkáte až bude socha u vás zahrabána, potom ji rychle zase vyndáte, abyste ji zahrabal u souseda.«
