květinové a později kolem pagody pětiset duchů. V Evropě bylo by to holou nemožností prodrati se těmito uličkami, v nichž hemžily se davy lidu; Číňan to dokáže, nezvykl něčemu jinému.
Hnusný pohled skytali žebráci, jichž tu bylo neobyčejně mnoho. Stáli, opírali se, dřepěli, kolísali a potáceli se všude. Jejich vzezření bylo více než ubohé. Byli stiženi všemi možnými i nemožnými vadami a neduhy, natřeli si zúmyslně obličeje páchnoucí špinou nebo krví a zveličili hrůzy přírody takovou měrou, že se každý s ošklivostí od nich odvrátiti musel. A přece trpí je policie. Žebráctvo tvoří v Číně sociální moc, o jejímž významu a vlivu Evropan nemá ani potuchy.
Konečně zastavili nosiči v ulici trochu širší před velikým domem, paláci podobným. Úplný nedostatek krámů a obchodních štítů na širokém průčelí prozrazoval, že slouží buďto úředním účelům anebo náleží bohatému soukromníku.
Sousední domy byly menší a užší. Pestře pomalované a zlatými a stříbrnými značkami popsané tabule, jež s nich visely, dokazovaly, že jsou obývány obchodníky.
Když Methusalem vystoupil z nosítek a vrhl pohled na sousední dům po pravé straně ležící, tu zaleskly se mu na širokém prkně dvě značky vstříc, jež upoutaly ihned jeho pozornost. Byly to značky Hu-tsin, tedy jméno onoho, do jehož zahrady měl býti ukradený bůžek zahrabán.
V tak velikém městě, mohlo býti více osob téhož jména. Proto tázal se student domovníka: »Kdo bydlí zde vedle?«
