»Od strýce Daniela!« zvolal rychle.
»Vždyť ten byl přece v Americe a zmizel,« odpověděla jeho matka.
»Není mrtev, jak jsme doposud myslili. Jaká radost, že ještě žije! Slyšte, co píše! Chci psaní předčítati.«
»Methusalem« chtěl se odstraniti, byl však vyzván, aby zůstal. Před ním nebylo žádných rodinných tajemství.
Obsah dopisu musel býti nesmírně důležitý, neboť student zůstal více než hodinu u své domácí, a když jednou cídič kolem dveří kráčel a následkem jásavého výkřiku, jenž se uvnitř ozval, státi zůstal, slyšel, ačkoli nemohl rozuměti jednotlivým slovům, že koná se tu na všechen způsob porada, jejíž průběh zdál se býti velice rozčilujícím.
»Co se tam uvnitř strhlo, to zdá se býti jakýsi druh válečné porady,« mručel pro sebe. »Odstraním se, sice mohl bych se dostati přední stráži pod koně.«
Učinil velice moudře, neboť sotva že se vzdálil, vyšel jeho pán v největším spěchu, kvapil do svého bytu, popadl cídiče, když ho tam spatřil, za obě ramena a zvolal radostným hlasem: »Bohumíre, životu Schlaraffů[red 1] je konec! Odcestujeme!«
»Tak! Kam? Snad zase do Güterborgu, abychom ochutnali tamní víno?«
Tvářil se při tom nesmírně kysele.
»Ne, ne, dále, mnohem dále! Podléháš mořské nemoci?«
»Nesmírně velice!«
»Odkud to víš?«
»Protože můj zcela germánský žaludek žádné vo-
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.
- ↑ zřejmě Schlaraffia
