stejně cizokrajná a stejně groteskní. Ale jak veliký to rozdíl mezi těmito loďmi a evropskými na druhé straně! Kdežto naši námořníci hledají svou čest v tom, aby svou loď pokud možná nejvíce vycídili a vyleštili a dávno již, než loď má přistáti, horlivě na tom pracují, vypadaly tyto džunky jakoby se na jejich paluby nikdy ani kapka vody nedostala. S paluby a lan visely špinavé cary; odevšad dívali se špinaví mužové se špinavými obličeji, kteří drželi se pevně špinavýma rukama. Při tom provozovalo se mezi nábřežím a palubami rozličné špinavé spojení, a na vodní straně za loďmi objevovaly se špinavé čluny se špinavými plavci. Na nábřeží byly rozestaveny špinavé stánky se zbožím a špinavými prodavači, a mezi to vyvolávali putující špinaví obchodníci své špinavé zboží.
Obchodník se smaženou cibulí dřepěl na zemi u svých malých kamínek a loupal cibule. Vůně z nich drala se mu do nosu a do očí. Kýchl skutečnou sprchu na své silně vonící talíře a zařval při tom přímo e—e—epčí, zvuk, jenž zůstává stejný na celé zeměkouli. Mongol, Kafer, Indián a Malajec, první dvorní dáma císaře ruského a skřítkovitá žena austrálského Papuana, ti všichni, všichni kýchají e—e—epčí! Někdy bývá jedna z obou slabik poněkud zkrácena ze zdravotních příčin, je tu ale vždycky, třebas ve zkomolenině. Tady měli by přihlédnouti fabrikanti světové řeči novověku; e—pčí nebo he—pčí jsou obě základní praslabiky lidstva, přírodou mu darované, jež, jakmile to bude jednou zapomenuto, zapomětlivého důkladným šňupcem znovu na to upozorní. Co pak se specielně prodavače smažené cibule týče, tedy vlastně ani kýchati nepřestal, neboť kdykoli se mu oči zarosily, otřel si je, zajisté aby svých špinavých rukou ušetřil, nakrájenou cibulí a očistil si jí také nos, načež vybuchlo
