(guvernér) a povíme mu, co se stalo. Jest povinen pomoci nám k právu.“
„Jestliže totiž dopustí Allah, aby mutessarif chtěl.“
„Je nucen chtíti, neboť mu ukáži, že stojím ve stínu padišahově. Vzpamatoval jsi se tou měrou, že můžeš s námi nastoupiti návratný pěší pochod?“
„Oh! Uzdravil jsem se velmi rychle, jakmile jsem slyšel o ztrátě ručnic. Můžeme jíti!“
»Dobře! Ale mrtvého nesmíte zůstaviti beze stráže. Mutessarif vyšle své zřízence, aby zjistili skutkovou povahu zločinu a mohli pak usvědčiti pachatele. Mesuda pohřbíti nesmíme, ale vrátíme se s úředníky, načež ho pohřbíme.“
„Mesud byl mým příbuzným“ ozval se Omar ben Sadek, „a jakož za něho vezmu krevní mstu nad vrahem, tak i posečkám u něho na stráži, dokud se nevrátíte.“
Aniž vyčkal souhlasu našeho, vzdálil se. Ostatní nastoupili se mnou pochod do Basory.
Upřímně doznávám, že jsem skoro více želel ztráty svých ručnic, než Mesudovy smrti. Co řekl Halef, bylo správno: jedině těmto zbraním bylo lze děkovati za naše úspěchy v dobrodružných podnicích a také často za to, že jsme vůbec životem vyvázli.
Jakou jen úsluhu prokázala mně Henryova opakovačka! Mně i jiným! Proto také byl jsem pevně odhodlán i život svůj dáti v sázku, jen abych opakovačky zase nabyl.
Dávno již minulo poledne, než jsme do Basory dorazili. Ještě než jsme pomysleli na oběd, odebrali jsme se přímo do residence mutessarifovy.
Věděl jsem, že jest guvernér basorský smýšlením svým stoupencem pověstného Midhata paši, který jako vrchní guvernér bagdadský mnoho vykonal pro blaho a zdar celé provincie. Oba se snažili reformovati; proto jsem doufal, že mu nebude víra má závadou, pro niž by mně pomoc svou odepřel.
Služebnictvem, jak se ani jinak mysleti nedalo, byl jsem ihned odkázán, abych se opět pozeptal buď zítra či pozítřku anebo také za několik téhodnů, „jak bude vůlí Allahovou“, protože prý měl právě velitel velmi důležitý rozhovor.
