I.
Ďábel milenec.
(The Daemon Lover.) (Child I. 201.)
Poprvé uveřejnil balladu tuto W. Scott v Minstrelesy, Il. 87. Child podává vedle této z Buchanových »Ballads of the North of Scotland«, I. 214. jinou versi pod názvem »James Herries«, kde místo čerta zastupuje duch oklamaného milence; I. 205; dále otiskuje v dodatcích k tomuto dílu na str. 302 zlomek téže ballady, objevený Motherwellem.
Child podotýká, že zde ďábel (Auld Nick) zaujal místo mořského mužíka (Nix) staré ballady. Z českých lidových ballad náleží sem »Ďáblova nevěsta«, Erben, vyd. z r. 1864 str. 505, z pohádek pak — ač tu ovšem již jiný motiv a jiný, humorem okořeněn děj — známá »Čert a Káča«, Božena Němcová »Národní báchorky a pověsti: I. 294.
»Kdes dávný, dávný milý můj byl
těch dlouhých let sedm, ba dél?« —
»Ó, přišel jsem po starých slibech se ptát,
jež od tebe jsem měl.« —
›Ó, nemluv o starých slibech svých,
jen svár to zplodit můž’;
ó, nemluv o starých slibech svých,
neb ze mne žena už.«