jména Göthovy dialogisované ballady »Der Edelknabe und die Müllerin«, »Der Junggesell und der Mühlbach«, »Der Müllerin Verrath«, »Wanderer und Pächterin« mají vzor staroanglický, to řekl o nich básník sám; ballada »Gutmann und Gutweib« pak jest — až na nepatrné změny v posledních třech slokách — prostý překlad staroskotské ballady »Get up and bar the door« uveřejněné ve sbírce Herdově (II. 159) a Ritsonově (Scottish Songs I. 226, Child VIII. 125). Ale to jsou nepatrnosti proti tomu, jak bohatou žeň krásných původních ballad připravila Němcům kniha anglického básníka.
Prostřednictvím Bürgerovým a Herderovým dostala se staroskotská i staroanglická ballada záhy také do Čech a zanechala v naší literární historii, a ne jen v té, nevyhladitelné stopy, stopy hlubší, než by se na první pohled zdálo. Avšak není místa věc tu zde vylíčiti šíře, tak jak by toho zasluhovala; uvádím zde tedy jen krátce některé důležitější okolnosti.
Není to nahodilé, že první počátky ballady spadají u nás téměř v jedno s počátky novočeského básnictví vůbec; událo se probuzení české poesíe právě v době, kdy proud Percym vyvolaný dosáhl v Anglii a v Německu největšího účinku.
A tak potkáváme se již v prvním Puchmayerově »Sebrání básní a zpěvů« (Praha r. 1795) hned s několika balladami, z nichž pořadatelův »Král Jiří« a »Vaněk Všeboj« jest, jak rovněž