dech k balladám užil jsem, pokud se týče věcí anglických a nordických, po většině díla Childova, pokud neudávám tu neb onde prameny jiné. Poznámky, jež jsem přičinil o látkách i lidových balladách českých, zvláště pak slovanských, nečiní nároku na úplnost; jsou to spíše pouhé lehké pokyny, pouhá upozornění.
Zbývá ještě dodati, jaké účinky mělo objevení zapomenutých těchto starých ballad na poesii anglickou a jiných národů. Všeobecně bylo to naznačeno již dříve: přispěly ku vzniku romantického básnictví. Z básníků anglických, na něž přímo působily, stačí jmenovati jen Burnsa, který skotskou lidovou poesií byl odkojen; Waltra Scotta — jenž sám též napsal ballady, vystihující podivuhodně lidové vzory — a Byrona.[1]
Ale stejně, ne-li mocněji, působily tyto staré zpěvy na literaturu německou. Již r. 1777 vydal v Berlíně Aug. Fridrich Ursinus překlad četných těchto ballad pod názvem »Balladen und Lieder altenglischer und altschottischer Dichtungsart«. Následujícího roku (vlastně 1778 až 1779) objevily se v Herderově sbírce národních písní, teprve později Janem Müllerem »Stimmen der Völker« nazvané, překlady další řady těchto zpěvů. Jest významné, že Herder v předmluvě k této knize výslovně se přiznává, že jej k jejímu vydání pohnuly anglické písně, jež as deset
- ↑ Viz o tomto úvod k »Lord Maxwell’s Goodnight«.
