Stránka:Kouzelné housle — Prostři se stolečku, otřes se oslíčku, obušku z pytle ven! - 1899.djvu/3

Tato stránka byla zkontrolována

Kouzelné housle.

Byl kdysi bohatý muž a ten měl pacholka, který mu pilně a poctivě sloužil, každého dne byl první z lůžka a poslední do lůžka a byla-li jaká perná práce, do níž se žádnému nechtělo, byl on zajisté první, který se jí uchopil. Při tom nikdy si nestěžoval, se vším byl spokojen a vždy veselé mysli.

Když minul rok, nedal mu pan mzdy nýbrž řekl si:

„To bude to nejmoudřejší — ušetřím takto a on mi neodejde, nýbrž hezky tu zůstane a bude tu dále sloužiti.“

A pacholek mlčel a pracoval stejně jako prvního roku, a když i ku konci tohoto roku žádné mzdy nedostal, ještě ničeho neřekl a opět zůstal.

Když uběhl i třetí rok, rozpomněl se pán, sáhl do kapsy, ničeho však nevytáhl. Tu konečně ozval se pacholek a řekl:

„Pane, sloužil jsem vám věrně po tři roky, buďte tedy tak laskav a dejte mi, co mi po právu náleží; půjdu ze služby a ohlédnu se trochu ve světě.“

Na to odpověděl lakomec: „Ano, milý pacholku, sloužil jsi mi ochotně za to budeš také bohatě odměněn.“ Sáhnul opět do kapsy a vytáhl tři halíře. „Zde vezmi mzdu za tolik roků, jest to velká a bohatá odměna, kterou bys ne tak hned u každého pána obdržel.“