Leč komise vládní, která přijela do Nové Říše, uznala, že by se klášter novoříšský nehodil za kasárnu a návrh opatův byl zamítnut.
Zřídil tedy opat roku 1800 gymnasium a šlechtický konvikt v Nové Říši. Ústav začal s 16 žáky a na konci svého trvání měl 85 žáků. Pro gymnasium přinášel klášter velké finanční oběti. Mnoho žactva bylo vydržováno klášterem. Proto nebylo možno ústav za válek a drahoty udržeti a 1808 byl od opata opět zrušen.
Válkami, ubytováním vojska, drahotou, daněmi byl klášter úplně vyčerpán, leč nejhorši rána stihla jej roku 1813. Dne 21. března vyhořela Krasonická fara se vším příslušenstvím, takže musel klášter faráře a jeho lidi vydržovati úplně až do žní. ―
Dne 24. listopadu o půl 6. hodině ráno chytlo se u pekaře Antonína Leupolda sádlo a přeletělo na panské stodoly, za několik okamžiků stála nedostavěná praelatura, již začal opat roku 1802 stavěti, v plamenech. Brzy zhoubný požár zachvátil klášter i kostel.
Byl to hrozný pohled. Zhořela dolní část knihovny, farní matriky, a že ostatní část knihovny zůstala zachráněna, o to má zásluhu důchodní z Budče. Leč ani jeho nadlidské namáhání by nic nebylo pomohlo, kdyby nebylo se zřítilo klenutí nad hořící chodbou před knihovnou a tak oheň v té části nebyl uhasl. Hrozný byl pohled na hořící klášter a kostel. Již již vnikal oheň do kostela okny oratoria a otvorem pro měchy na kůře. Mlynář Jan Lodes z Kyprového mlýna v Krasonicích uhasil oheň, jenž zachvacoval již varhany.
Zděšení panovalo mezi řeholníky, že churavého opata nebylo viděti. Nemyslili jinak než že někde v ohni zahynul. Zatim byl opat od klerika Norberta zaveden do jedné chalupy k sýpkam a odtud od krasonického správce zavezen do Krasonic. ―
