Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/143

Tato stránka byla zkontrolována
141
Matka Boží v zákopech na Vánoce

V tu noc nám pušky ve stromky,
patrony v květ se změní,
granáty v ptáky pějící
a děl už vidět není.
Ty vyjmeš vůdcům nepřátel
ze srdcí hněv, jenž šálí,
by Žlutí, Černí, Běloši
jak svatí přišli králi.

Ó Matičko, vždyť nemůžeš
jít v palác za boháči,
pojď k nám, zde božské lásce Tvé
my rozumíme v pláči,
Chceš lidi chudé, nábožné,
kdož milují tvou stopu:
Ó Matičko, pak jenom přijď
k nám v půdu do zákopů!