Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/124

Tato stránka byla zkontrolována
122
Hoffmann: Tři kamarádi

a třetí rozplakal se
nešťastný, zoufalý.

A v hodinu tu právě
v dalekém údolí
jak pozdravení s nebe
hlas zvonů hlaholí,

Jen jedna neslyší už,
co zbožná píseň lká,
ta tichounce už dřímá —
tvářinka andělská.

Z těch mírných, modrých očí
se ztratil jas a smích,
a na kadeřích rusých
je vínek umrlých.