Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/122

Tato stránka byla zkontrolována
120
Hoffmann

TŘI KAMARÁDI.
K. Hoffmann.

Tři bodří kamarádi
si k vínu zasedli
a nalévali statně
a sklenky pozvedli.

Tu jeden ze tří pravil:
Nalejte po sám kraj!
Já milenku mám doma,
té připijeme ráj!

Má oči, vlasy černé,
jak sosna stepilá,
a její žhavé ústka
mě štěstím opila.

Tu srazily se sklenky,
radostně zazněly,
jakoby do daleka
pozdravy zapěly.

A první pravil opět:
Toť dobré znamení!
Má milá myslí na mne
a o líbání sní.

Nuž tedy, praví druhý,
já také milou mám,
s ní často jsem se scházel
ku lásky smavým hrám,