Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf/51

v hedbáví se nosit, v aksamitu,
prošívaném drahokamy, zlatem!
A jakýť ten nad Bojanou Skader!
Nad sebe-li z hradu hledíš vzhůru,
vše obrostlo olivou a fíkem,
vinohrady všude, vonné sady;
pod sebe-li s hradu hledíš dolů,
zlatá všude dozrává tu pšence,
kolem pšenky zelená se niva,
vine nivou Bojana se modrá,
a v ní ryba všelijaká plove,
kdy ti libo, bys jí okusila!“

Došlo písmo Momčilovy ženy,
vhlédla v písmo, ihned píše sama:
„Hospodine, králi Vukašine,
Momčila nesnadnoť otráviti:
při něm sestra Jevrosima jeho,
ana panské strojí jemu jídlo,
dříve jeho všechna jídla zkoumá,
při něm bratrů rodných jeho devět,
ani rudým slouží jemu vínem,
dříve jeho z každé pijí čiše.
Momčila ni vyzraditi snadno:
ontě drží oře Jabučila,
Jabušila oře křídlatého,
na něm, kam chce koli, zalétá si;
ontě drží šavli bystrookou,
s tou krom bohu, nikomu necouvá.
Avšak slyš mne, Vukašine králi!