Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf/148

komonstvem ti u dvora je přidám;
a pak kříže přepálíme všechny,
obrazy a chrámu všechen poklad
na šavle a na ručnice skvostné,
osadníky jimi obdaříme,
komonstvo tvé pěkně ozbrojíme;
a pak klášter poturčíme s chrámem,
proměníme na mečet, a při ní
strážnici si zařídíme pevnou,
panduři by hlídali nám ráju!“

A žoldanu Sava obezřele:
„Nevím, pane, svádí-li to hrdost,
čili zmatek na mysli tě k tomu?
Nebo mámť já nade sebou, pane,
vyššího, a poturčit se nesmím,
leč že on by svolil k tomu, pane!
Ale, pane, poradím já tobě!
Dervišů máš, kádů, hodžů dosti,
moslimského písma také znalců!
Svolej je, by musulmanských ze knih
do tří dnů se pomodlili bohu!
Modlení jich vyslyší-li pán bůh,
a slunéčku dá-li na východě
obrátit se, horám anadolským
s horami se srazit se džinskými,
vodě z tvrdé pod klášterem skály
vyrazit a pramenem se proudit, —
pak já, pane, poturčím se tobě,
vše učiním, čeho na mně žádáš!“