Stránka:Kapper, Siegfried - Pohádky přímořské.pdf/112

Tato stránka byla zkontrolována

ztratil, tu že mně je někdo ukrad’, tu že Jagoda mne už nechce, že prý je chudá a já bohat a že proto k sobě se nehodíme!“

„Pro pána boha!“ vzkřikla Jagoda radostně. „Deset dukátů dostal’s? Tolik peněz, a samé zlato! Co s tím počneme …?“

„Kéž by už byly v měšci páně popově a v kapse páně kostelníkově,“ objal Petr Jagodu, „a ty mojí, abych se zase jednou dobře vyspal!“