všudy hlásají:
la; též netají:
Den po dni když běží,
jistě žeť se stěží
moc Boží v tom seznává,
noc jedna za druhou
moudrost jeho drahou
zřetedlně znáti dává.
Neníť řeči v světě,
v kterémkoli koutě,
by nebyl znám hlas jich,
Všudyť po vší zemi
vzní nebes zvučení
i v místech nejdálších;
běh jich se obrácí,
vůkol světa kráčí,
v nichžto i slunci svému
stan vzdělal překrásný
známý všem a jasný
k bydlení rozkošnému.
Tu ráno vzcházeje,
z své schrány vstávaje
jako ženich krásný
mužně vykračuje, k běhu se spravuje
jako obr udatný;
z té světa krajiny
hned do jiné strany přebíhá dne každého,
neníť v světě věci,
ještoby snad moci
neznala horka jeho.
Zákon ovšem Páně
dostatečný, bludné
duše k obrácení;
I svědectví jeho
moudrosti hloupého
mocná k vyučení;
každé jeho řeči
přímé rady svědčí
srdce k obveselení;
přikázání jeho
zraku blikavého
prospěšná k osvícení.
K bázni čisté Boží
týž věrně všem slouží
jenž věčně zůstává:
Plnýť jest mírnosti,
pravdy, spravedlnosti,
Páně soud a práva:
