je
ano i nebesa převýšuje.
Při všemť se tvá důstojná moc seznává,
až se i v ústa nemluvňat dostává:
tak že všickni jenž tě zapírají
i tu zpoury své potupu mají.
Já když patřím na tvá nesčislná díla,
v nichž se nám káže tvá moudrost, i síla,
nebesa, měsíc, hvězdy, slunce,
běh konající v řádu svém prudce.
S podivením vyznávám to svou řečí:
Co jest člověk, že oň Pane máš peči?
zdaliž jest hoden také vážnosti,
že jej daříš tak mnohou milostí?
Nebs toliko jej vevšem rovného
Anjelům stvořil, sic z bohatství svého,
svým požehnáním štědřes daroval,
divnou ctí a slávou korunoval.
Díla rukou tvých všecky si mu poddal,
byť je jakž se mu dobře zdá, zpravoval,
všecko jsi nohám jeho podmánil,
aby ho každý tvor poslušen byl.
Stána mnohá všech pitomých hovádek,
též v horách všech divokých zvířátek,
buď což se v lesích pase kdekoli,
neb na širokém zeleném poli.
I to ptactvo v povětří letající,
svým časem v hajích sladce zpívající,
též ryby v mořské propasti,
všes člověku ráčil v moc uvesti.
Hospodine Pane náš nejmilejší,
sláva tvá Božská jest nejdůstojnější,
na vší širokosti světa toho
není nad tvé jméno slavnějšího.
Tě Pane z celého srdce
slaviti chci vždy bez kon
