líbuješ
všelijakých bepečností
stojící brž v zlovolnosti
[…] své zbavuješ
jich se zhošťuješ.
Ti jenž trvají v nemoudrosti
před tebou místa nemají
ovšem jenž skutkem páchají
nepravost, máš je v nenávisti
i v ošklivosti.
Ty pak kteříž lež mluvívají
napořád z gruntu vypleníš
mordéřům hrozně zlořečíš
i ti kdož lsti neutíkají
cíl hrozný mají.
Já pak jenž stále se v hojnosti
těším smilování tvého
vejdu do chrámu svatého
bychť se tam modlil s uctivostí
tvé velebnosti.
Buď Pane můj laskavý vůdce
pro mnohé mé nepřátely,
jenž na mne brousí své střely,
bych po ní kráčel, buď do konce
své cesty strůjce.
V slovích jejich neníť sprostnosti
srdce jich falší naduté,
hrdlo jako hrob smrduté,
jazyk zvyklý k ošemetnosti
svou úlisností.
Suď Bož jich usilování
obrať rady jich v blaznovství
nýbrž pro jich hříchů množství,
jimiž tě dráždí, ať sou dáni
v bídu a lkání.
Ale ti ať se vždy radují,
jenž v tobě mají doufání,
uděl věčného plesání
těm kteříž jméno tvé zvýšují
i oslavují.
Tys Pane hotov potěšiti
spravedlivých v jich těžkosti
a je štítem své milosti
byť jim nemoh ždný škoditi
umíš zastříti.
Hospodine, náš Pane nejmilejší,
jména tvého sláva jest nejdivnější,
ej jak zemi všecku naplňu
