Nutno tedy především pokud možná jasně okruh dnešní vědy politické oproti okruhu těchto příbuzných věd ohraničiti. Společenský život ve státě můžeme dvojím způsobem pozorovati a vědecky zpracovávati. Buď totiž se ptáme, jak tento společenský život jest utvořen, anebo se ptáme, jak by utvořen býti měl, aby vyhovoval oněm úkolům, v jejichž splnění vidíme vlastní jeho smysl a podstatu. Podle toho vědy o společenském životě ve státě můžeme děliti ve dvě velké skupiny. Totiž ve vědy popisné či ontologické a ve vědy předpisné, či nomothetické. Pokud jde o popisné vědy, můžeme opět především se omeziti na určitý stát jako jedince, a pracovati o popisu tohoto individua. K tomu důležitou pomůckou nám bude zeměpis, dějepis a statistika dotyčného státu, s jejichž pomocí můžeme popisovati jednotlivé typické zjevy ve státě, jako život zemědělský, dělnický, zločinnost, majetkové poměry a pod. Druhá možnost jest, že konkretní stát nepokládáme za individuum, nýbrž za jeden z cele řady exemplářů státu, a snažíme se o to, abychom jasně vystihli, co různým státům jest společného, a čím i proč se liší. Jak patrno, jest první způsob pozorování průpravou k tomuto druhému a naopak jasné vystižení zvláštností konkretního státu není dobře myslitelno bez těchto všeobecných poznatků o státech vůbec. Tak vedle konkretních věd o státě máme vědy abstraktní, jako, pokud o státní moc jde, všeobecnou státovědu, pokud o hospodářský život jde, národní hospodářství, pokud o opatřování prostředků nutných k plnění státních úkolů, všeobecnou vědu finanční, pokud o formy výkonu státní moci, všeobecnou vědu správní atd. Všechny tyto abstraktní i konkretní vědy mají to společné, že cíl svůj vidí v přesném, pokud možná, vystiženi skutečnosti. V tom tedy podobají se vědám přírodním,
