sledující sloku, kterou vám, ježto jste jí neslyšeli, také povím: —
»Teď, kdy máš v jícnu mříž,
budeš mít s jídlem kříž.«
Pak vystoupil na břeh a šel domů k mamince, která mu dovolila šplíchati si nohy ve vodě, oženil se a žil pak povždy šťastně. Rovněž velryba se vrátila. ale od onoho dne bránila jí v jícnu mřížka, kterou nemohla ani vykašlat, ani spolknout, tak že nemohla pojídati ničeho kromě zcela malinkých rybiček, a proto po dnes velryby nepojídají lidí ani hochů ani děvčátek.
Malá parmice odplula a skryla se do bahna pod prahem rovníku. Bála se, aby se na ni velryba nerozhněvala.
Námořník vzal si zavěrák s sebou domů. Vyšel-li si na pobřeží, oblékal modré plátěné kalhoty. Šlí, jak víte, upotřebil k svázání mřížky, a to je konec pohádky.
