byli předmětem zvědavosti obecenstva. Lidé je pozorovali, stavěli se jim do cesty a tázali se, nepodniknou-li dnes opět zápas s osudem, jenž včera tolik je byl stál.
Někteří „professoři“ hry byli by rádi použili teto příležitosti a podali jim několik svých tabulek s pošetilými výpočty o hře, kdyby oba mužové byli bývali dnes rozmluvám takým přístupni. Bankéř, jehož výraz jevil velké rozčilení a napětí, neviděl ani, co se kolem něho děje. Myšlenky obou soustředěny byly na poslední pokus, který hodlali podniknouti.
Mezi osobami, které pozorovaly je s onou zvědavostí, s jakou hledívá se na pacienty a odsouzence, byl zvláště jistý cizinec, jenž, jak zdálo se, byl odhodlán nevzdálit i se od nich ani na okamžik. Byl to mladý muž, v stáří dvaadvaceti neb třiadvaceti let, s jemnými rysy v obličeji, s chytrým výrazem ve tváři a se špičatým nosem — jedním z oněch nosů, kteréž, jak zdá se, zároveň i vidí. Oči jeho, velice živé, skrývaly se za skly, kteréž, jak se zdálo, nenosil z potřeby.
Skrýval stále ruce své v kapsách svrchníku, a nohy jeho, když stál, měly polohu takou, jako by stále hledal pevnou oporu. Byl oděn slušně a přiměřeně, aniž se řídil nejnovější modou hejsků; v jednání jeho nebylo nic nuceného, ač, jak se zdálo, necítil přílišné pohodlí v oděvu, k tělu jeho těsně přiléhajícím.
To vše nemůže vzbuditi údiv náš, neboť mladý muž ten byl Pointe Pescade.
Na blízku, v sadech, očekával jej věrný přítel jeho, Kap Matifu.
Osoba, na jejíž podnět přišli oba za zvláštním úkolem v tento ráj aneb v toto peklo — byl doktor Antekirtt.
Loď, kteráž dopravila je den před tím do Monte Carla, náležela k loďstvu ostrova Antekirtty, bylať to „Elektrika č. 2.“ . Příčina, pro jakou sem byli přibyli, byla tato:
Dva dni po uvěznění svém na palubě „Ferrata“ vysazen byl Karpena na zemi a byl zavřen přes svůj odpor a přes své protesty v kobce žalářní na ostrově Antekirttě. Tam poznal, když byl unikl z trestnické osady španělské, že vlastně zaměnil jeden žalář za druhý.
Nenáležel již mezi trestníky, podřízené dozoru plukovníka Guyarra, byl však, aniž to věděl, v moci doktora Antekirtta. Na kterém místě? Ani to nebyl by mohl říci. Značila změna tato zlepšení jeho osudu? Kladl si sám tuto otázku nikoli bez obav. Byl však hotov učiniti vše, čím by osud svůj mohl zlepšiti. Protož při prvé otázce, učiněné mu doktorem Antekirttem, neváhal odpověděti zcela upřímně.
