snad jen té okolnosti, že svými poměry životními byl donucen toulati se světem, stýkati se s lidmi všech druhů a stavů, že nucen byl vymýšleti prostředek za prostředkem, aby snad jen holý život uhájil. Tak stalo se i následkem různých okolností, že po několik let byl již ve spojení s jedním z nejbohatších domů terstských, s domem bankéře Silasa Toronthala, jehož jméno úzce souvisí s průběhem našeho vypravování.
Průvodce Sarkanyho, Vlach Zirone, byl jedním z lidí, kteří neuznávají žádného zákona, byl dobrodruhem, jenž jest ochoten provésti jakýkoli čin hanebný, člověkem, jenž nabídne se k službám prvnímu člověku, jehož potká, platí-li mu tento dobře, aneb i jinému, platí-li tento lépe — nechť jest již použit k účelu jakémukoli.
Sicilan rodem a třicet let jsa stár byl Zirone stejně ochoten udíleti špatné rady, jako je přijímati i v skutek uváděti. Nebyl by snad tajil, kde byl narozen, kdyby sám to byl věděl. Jinak však neudával rád, kde jest domovem, měl-li domov vůbec. V Sicilii při toulavém životě svém seznámil se náhodou se Sarkanym.
Oba vydali se pak na potulku světem, snažíce se prostředky dobrými neb i špatnými svůj neblahý osud v společné štěstí zaměniti.
Avšak Zirone, velký a vousatý to muž, pleti velmi hnědé a vlasu černého jako uhel, dovedl jen stěží skrýti vrozenou sobě zlomyslnost a potměšilost, již prozrazovaly stále přivřené jeho oči.
Nesmírnou povídavostí snažil se však zároveň též zakrýti nepěkné rysy své povahy. Ostatně býval více vesel než smuten, vyznačoval se výmluvností tím hojnější, čím málomluvnějším byl jeho druh. Avšak v onen den mluvil i Zirone se zjevnou umírněností. Otázka, čím se nasytiti, znepokojovala i jeho. Večer před tím vydal se Sarkany úplně z peněz v jakési herně nižšího druhu, kdež bývá štěstí obyčejně velice skoupé. Oba nevěděli nyní, jak nabýti prostředků, aby mohli dále žíti. Mohli spoléhati jen na náhodu, a poněvadž jim náhoda zde na molu ku pomoci příliš nespěchala, odhodlali se uchýliti zatím do ulic Nového města.
V tomto městě na nábřeží, na prostorách a procházkách, po obou stranách přístavu, na výlodních místech velkého průplavu, jímž je Terst proťat, tísní a namáhá se v zájmu obchodu 70.000 obyvatelů terstských, původu namnoze italského, jichž nářečí, stejné s nářečím Benátčanů, ztrácí se v kosmopolitické směsi zvuků plynoucích z úst všech těch námořníků, kupců, obchodních zřízenců, řemeslníků, ve směsi jazykové, smíšené z francouzštiny, němčiny, angličtiny i z řečí slovanských.
