Stránka:Josef Svatopluk Machar Vylet na Krym.pdf/52

43

Arménů shluk tu čilých, nepokojných;
jak rtuť se točí, hlasitě se smějí,
a v černých vousech zuby se jim svítí;
i starý Arab v bílém plášti sedí
tu jako socha; Tatar s liščím zrakem
a svislým knírem ― ― a loď pluje, pluje
s tím pestrým kosmem nesouc všecky k cíli.

I dívám se v ty různé obličeje
a zachycuji trosky cizích řečí
a z pohledů a gest na smysl soudím.

A maně v duchu spřádám si k těm zjevům
pohnutky cesty, různé historie
zašlého žití, kreslím si jich domov,
rodiny jejich ― co dým cigaretty
se zlatým vzduchem jak sen rozeplývá.

A bolestně mě vždycky k srdci píchne,
když černovousý, štíhlý, krásný Čerkes
se z obchůzky po lodi v tlum ten vrací
mdle jiskrnaté oči přivíraje,
neb on ― ó mladosti mé romantiko! ―
vnuk reků Puškina a Lermontova,
vak vleče s sebou, prodává tu šátky
nachové barvy, ubrusy a šerpy,