Stránka:Josef Němec - Z pamětí Josefa Němce, chotě Boženy Němcové - 1928.djvu/16

stalo mně až podnes v živé paměti, že bych mohl i jeho šat, v němž oděn býval, popsati. Ten byl při každé příležitosti stejný, dlouhý tmavomodrý kabát, na krku bílý šátek, klobouk ne dle tehdejší módy, nýbrž hlavu nižší a střechu širší. Již ze životopisu Jungmannova od Zeleného, vydaného nákladem Matice české, je známo, že v prázdných dnech, a sice každý úterek a čtvrtek dopoledne po školních hodinách vyučoval v češtině. K t[ě]mto přednáškám nebyl žádný nucen, a přece navštěvovala tyto přednášky většina žáků pilně, mezi těmi byl i já. Při těchto přednáškách jsem se po prvé v mém živobytí dozvěděl, že mimo domácí mluvy české se v novější době i v české řeči píše a knihy tisknou. Cítával nám ze své malé, slovesnosti“, ním vydané, a pri tom nám vysvětloval o pravopisu, mluvnici a skladbě. Mne tyto přednášky tak zajímaly, že jsem si slovesnost u jednoho antikváře v židovském tandelmarku a jak se podnes pamatuju, za čtyry groše šajnových koupil. Toho času nebyly antikvarské sklady tak v rozsáhlé míře zařlzeny jako nyní, výhradně bylo antikvářství v rukou židů, a tu měl některý celý svůj antikvářský sklad v židovském tandelmarku na veřejné ulici na prodej.

19