vzdor většího nákladu mému předsevzetí vyhoví, což se také stalo. Málo as komu bude nynějšímu mladšímu pokolení známo, jakým způsobem se končil na gymnasijích školní rok. Vyučování se končilo vždy koncem srpna, nato následovaly veřejné zkoušky ve všech třídách jediného dne a to ze všech předmětů. Tyto veřejné zkoušky, ku kterým se na venkově sešla honorace městská, byla pouhá formalita a takořka pro parádu, neb bývali vyvolaní z většího dílu jen žáci lepší a synkové některé[ho] z přítomných hostů. Několik dní nato bylo veřejné čítání tříd, toho času jsme to jmenovali „Klassenlesung“.
Takovýto,,Klassenlesung“ se odbýval v Králové Hradci (v]jesuitské kapli, v které se též odbývaly nedělní služby boží se vší slavností a u přítomnosti tamějšího krajského, oděného v státní uniformě. Před početím čítání tříd, které vykonal vždy prefekt, držel obyčejně první premiant ze žáků rhetoriky latinskou řeč, kterou si sám sestavil, pak se čítaly třídy z tak nazvaného v latinské řeči tištěného Klassenzetlu, který byl po skončení té slavnosti každému žáku doručen. Nejprvé se četli premianti a po přečtení každého jména těchto byly k větší
16
