34
podmanských statků, jimž nynější arcibiskup jest lenním pánem, jest na Moravě 68 a v pruském Slezsku 2.
Roku 1261. a 1264. předsedal týž král sněmu zemskému v Olomouci. Roku 1281. zemřel biskup Bruno ze Šaumburku, který s neobyčejným prospěchem 34 let biskupství spravoval a jmění jeho znamenitě rozmnožil. V r. 1291. meškal v Olomouci mladý král Václav II., syn Přemysla Otakara II. a udělil městu znamenitých výsad a svobod. Roku 1306. byl zde syn téhož a poslední Přemyslovec Václav III., co osmnáctiletý král, čině výpravu válečnou do Polska, dne 4. srpna odpoledne na pavlači děkanského domu úkladně zavražděn. Tělo jeho odpočívá na Zbraslavě u Prahy, v kostele někdejšího kláštera cisterciackého, vedle pozůstatků otce, Václava II. Ku konci měsíce května 1311. uvázal se zde král Jan Lucemburský s Přemyslovnou královnou Eliškou v držení Moravy. Markrabě Karel, syn krále Jana zdržoval se v Olomouci delší čas; co Karel IV. založil v Olomouci nové desky zemské na spůsob posavadních v Praze, do nichž se vkládaly smlouvy statků zemských východní Moravy. Bratr téhož, Jan, stana se markrabětem Moravským, propůjčil listem z r. 1352. městu Olomouci práv Magdeburských, aby, jakž pravil, nemusili Olomučané za hranicemi práva hledati; a nařídil, aby potomně i jiná moravská města naučení brala u rady Olomucké. Kromě toho udělil Olomouci některá jiná privilegia k zvelebení obchodu. Roku 1380. a 1388. utrpěla Olomouc ohněm; jmenovitě r. 1388. vyhořelo téměř celé město a mnoho lidí při tom zahynulo. Markrabě Jošt, jenž dům svůj zde měl proti kostelu sv. Michala, zdržoval se více v Olomouci, než jeho
