Stránka:Josef Kramář - Průvodce po Olomouci - 1880.djvu/28

Tato stránka byla zkontrolována

22


Číslo nové 25. Měšťanská vinopalna v budově starožitné vícekrát přestavované, kterou váreční měšťanstvo od jistého Ant. Pavla r. 1841. ukoupilo. Dům ten nese v průčelí znak jezuitský z r. 1688. a ve dvoře tesaný kamenářský erb z r. 1729.

Na protější straně bělidel dále stojí hlavní celnice, budova stará, sešlá, kteráž prý za dob starších s vedlejšími nižšími budovami za měšťanskou střelnici sloužila.

Vedle těchto budov stojí městská vodárna a vedle této stará brána Rohelská, která v dobách starších z města vedla a jejíž místo nyní Františkova brána zastupuje.

Kráčíš-li od vodárny městské zpět ku bráně Františkově, uzříš vlevo, jakmile můstek přes rameno Moravy překročíš, sady Františkovy, velmi příjemnou stínnou stromovou procházku, kteráž navštěvována bývá především dětmi, jelikož stínu hojnosť a zdravého vzduchu dostatek poskytuje. Tyto sady dosahují až k zadnímu konci kláštera dominikánského, a poskytují zároveň pohled na zbytky starých městských hradeb, z nichž ještě dvě hradební věže a sice při čísle 19. čtverhranná, a při čísle 25. kulatá se zachovaly.

Kráčíš-li ale branou Rohelskou do ulice vodární, uzříš na straně pravé pěkně upravené Nové lázně, kdež rozmanitých teplých léčivých a parních lázní dostati lze.

Na straně levé nově upravený prostranný dům pro chudé a choré, jejž město r. 1875. s nákladem znamenitým k účelu tomu ze staré zakoupené budovy postavilo.

Kráčíš-li ulicí touto vzhůru a uhneš pak v pravo do ulice pekařské, uzříš v pravém pořadí úhledných domů cís. král. poštovní úřadc. k.