4
obce tvoří; Nová ulice (Neugasse), Plačtivá ulice (Zelená ulice, Greinergasse), Nový svět (Neuwelt, Salzergut) a Novosady (Neustift). Až do r. 1642 byla Olomouc prvním hlavním městem Moravy, sídlem zemské vlády a zemských sněmů. Moravská markrabata měla zde sídlo své. Od r. 1063 jest sídlem biskupským, jež tehdy český král Vratislav založil, Moravu od biskupství Pražského, k němuž téměř celých sto let náležela oddělil a Jana mnicha benediktinského z kláštera Břevňovského u Prahy za prvního biskupa ustanovil. Když se r. 1777 biskupství olomucké na arcibiskupství povýšilo, zřízena nová diöcése pro jižní část Moravy s podřízeným metropolitě olomucké biskupem v Brně, a Olomouc zůstala sídlem metropolity knížete arcibiskupa i kapitoly arcibiskupské.
Olomouc má zvláštní obecní řád a jest podřízena přímo místodržitelství. Kromě velitelství vojenských jsou zde následující zeměpanské úřady: c. k. hejtmanství pro okolí, k němuž 87 obcí a 24 osad náleží; c. k. krajinský, obchodní, porotní a delegovaný okresní soud; c. . návladnictvi; c. k. okresní berní dozorství; hornický komisariat, telegraf, poštovní úřad, cimentovna a celnice. Jiné společenské ústavy v Olomouci jsou: Obchodní a živnostenská komora pro kraj olomucký; filialka c. k. priv. národní banky, filialka c. k. priv. úvěrního ústavu z Vídně, živnostenská banka, spořitelna, česká občanská záložna, ústřední rolnická záložna a čtyry kontribučenské záložny pro bývalé kontribučenské sýpky statků olomuckých, panství klášterohradišského a kapitolních panství, měšťanská zastavárna, hospodářská jednota, hedbávnická jednota, hudební spolek, pěvecký spolek, střelecký sbor a střelecký spolek, okresní jednota učitelská a spolek moravských
