Uprostřed téhož:
Radnice, velkolepé stavení o dvojím poschodí v podobě podlouhlého čtverhranu s pěkným renesančním na sloupech postaveným portálem na straně východní, k němuž dvojité, některými erby mocnářství Rakouského ozdobené schody vedou a gotickým vchodem na straně západní, k němuž prvé též dvojité schody vedly, z nichž ale levá strana zastavena jest vojenskou strážnicí. Má 781/2 metru vysokou štíhlou věž jehlancovitě ve dvě lucerny končící s galerií pro hlásného, z které až do r. 1856. dle starodávného obyčeje každou čtvrthodinu, jda do kola a zatroubiv na všechny čtyry strany, znamení své ostražitosti dával; nyní toliko času nočního pišťalkou tak činí. Při zemi uvnitř ve dvoře jsou starobylá sklepení, do nichž starožitné kamenné ale velmi sešlé vchody vedou; zvenku krámy obchodnické a potravní (především uzenářské).
V prvním a druhém patře jsou od r. 1850. kanceláře soudu krajského, státního zastupitelství a berničního úřadu, z nichž některé v prvním patře starožitná, gotická mají klenutí, avšak zpitvořena nepříslušnými příčními zděmi. V témž poschodí na straně polední jest kaple sv. Vavřince s pěknou křížovou klenbou a ozdobným arkéřem na venek, založená. r. 1444., v níž v dobách minulých každý pátek čtena mše pro zločince k smrti odsouzené. Na straně severní vedle veliké věže pod výškou malou ve výklonku zvlášť upraveném stojí starožitné pověstné umělé hodiny, podobné hodinám na staroměstské radnici v Praze, které původně Antonín Pohl, v Olomouci usedlý Sasík, nákladem městským za 156 kop grošů[1] kolem r. 1420—1422.[2] po-
