4. Kostel sv. Ducha se špitálem městským v Eliščině třídě, založen jak se praví r. 1246. M. Pokorou, který prý pro povolení až k papeži Inocencovi IV. do Říma šel. Ku stavbě přispěli také Onež, purkrabí Přerovský a Milič, purkrabí Veveřský. Roku 1253. za prokuratora špitálu Jana dal k němu markrabě Přemysl Otakar podací právo kostela Matky Boží a biskup Bruno stálý plat ze dvoru Drozdovického a obmyslil jej r. 1267. odkazem v poslední vůli své. Roku 1461. obnoven jest když byl sešel a r. 1784. s jinými špitály městskými zrušen. Od té doby byla v něm po nějaký čas škola a do r. 1841. seminář arcibiskupský, až pak i s kostelem gotickým r. 1843. stržen a vyšetřovací soud na témž místě vystaven jest.
5. Klášter jeptišek sv. Františka, tak zvaných Klarisinek na Předhradí, jenž stával při nynějším náměstí Františka Josefa, vedle kostela a špitálu sv. Ducha, založen, jak tvrdí Švoy, při kostele sv. Kláry r. 1242., aneb dle starého zápisníka klášterů Moravských, r. 1248. Kunhutou, manželkou Jaroslava ze Šternberka, rozenou Plichtovou ze Žerotína.
O tomto klášteru nestává žádných důležitých zpráv, kromě oněch, jež se výživy bezprostředně týkaly a že kostelní i klášterní budova v nynější podobě, r. 1772. přestavena jest a v době vyzdvižení, jež se událo 29. ledna 1782., kromě abatyše 28 jeptišek v klášteře žilo. Hodnotu nemovitých statků Čelechovic, Duban, Ptínu, Sugdoli, Lasců atd. 3024/64 lanů v ceně tehdejší 149.038 zl. zabavil pak fond náboženský, klášter použil se z počátku pro seminaristy, později ale za kasárnu dělostřeleckou a nová kostelní budova sv. Kláry za knihovnu universitní, která se tam podnes nachází.
Tam, kde nyní kasárna špitalská při náměstí Františka Josefa na Předhradí stojí, bývaly v dobách minulých dva kláštery, totiž:
