K farnímu okrsku sv. Michala přísluší dále:
6. Kostel zvěstování Panny Marie při klášteře kapucínském na Dolním náměstí, jenž podobá se kostelům kapucínským vůbec, 6 oltářů čítá a zbudován jest v podobě nynější r. 1660. Roku 1613. kardinálem a arcibiskupem Olomuckým Františkem z Dietrichsteina do Olomouce povoláni kapucíni usídlili se z počátku v domě měštanském, až jim majitel Brumova Jan starší Kafka z Řičan před bránou střední na předměstí kostel i klášter postavil, k čemuž se již r. 1615. základní kameny položily. Avšak již 27. září roku 1619. vyhnal je odtud Buchheim, plukovník vojska stavovského a kázal kostel i klášter rozbořiti. Po bitvě bělohorské však nařídil císař Ferdinand II., aby se kostel i klášter nákladem jmění povstalcům odňatého obnovil, což se již r. 1624. skutečně také provedlo. Když však r. 1642. Švédové Olomouc dobývali, ubytoval se nejprvé Torstensohn v klášteře kapucínském, kázal jej však brzo potom rozbořiti. Řeholníci bydleli napotom 3 leta v jednom měšťanském domě, odkudž pak vypovězeni byli z města. Po uzavření míru navrátili se r. 1649. do města opět a bydleli na Dolním náměstí v rohovém domě do ulice Dolní, jenž tehdy Tomáši Jonovi patřil; až konečně Jan Serta, obchodník Vídenský 30. září 1652. do té řehole vstoupil a veškeré jmění své na vystavení kostela a kláštera věnoval.
K účelu tomu zakoupilo se 14 měšťanských domů na jihovýchodním rohu Dolního náměstí, se stavbou se rychle pokračovalo a kostel vysvěcen jest dne 18. dubna 1661. Olomuckým biskupem arciknížetem Leopoldem Vilémem i s klášterem v podobě nynější.
K farnímu okrsku sv. Michala přísluší konečně:
7. Kostel sv. Kateřiny při klášteře Voršilinském pod Dolním náměstím v ulici Kateřinské, malý sice
